Enzymoterapie

Moderní lékařství se snaží využívat jedinečných vlastností enzymů při nápravě nerovnováhy v organizmu. Eenzymoterapie bývá často založena na kombinaci přírodních a živočišných enzymů a její účinky byly prokázány celou řadou provedených klinických studií.

Takzvaná systémová enzymoterapie je založena na kombinaci proteolytických enzymů (patří do skupiny hydroláz) a je možné ji aplikovat také orálně pomocí tablet.

Typy a použití enzymoterapie

Současná medicína se zaměřuje především na čtyři hlavní typy systémové enzymoterapie: lokální, substituční, oblastní (někdy zvanou regionální) a systémovou. Pozitivní farmakologické účinky dosahuje systémové enzymoterapie při léčbě zánětů, otoků, trombóz a poruch krvetvorby, při mírnění bolesti, pro lepší účinek antibiotik, při imunologické léčbě, ale také například při léčbě zažívacích potíží, žaludečních vředů, astmatu, depresí, Parkinsonovy choroby , Alzheimerovy nemoci a dokonce i obezity a snižování hladiny cholesterolu v krvi.

Enzymoterapií se poprvé zabýval americký lékař rakouského původu Max Wolf (1885–1976), který se soustředil zejména na léčbu rakoviny a oddálení stárnutí právě pomocí rostlinných a živočišných enzymů. Pozitivní vliv enzymoterapie mohl ostatně Max Wolf demonstrovat i na sobě, vždyť sám se dožil 91 let. Zajímavostí je, že do jeho rukou se svěřily takové osobnosti, jako byl například Pablo Picasso, Charlie Chaplin nebo Marlene Ditrich či Marilyn Monroe.

V 60. letech 20. století na výzkumy a zkušenosti Maxe Wolfa navázal jeho přítel a spolupracovník Karl Ransberger a v německé firmě Mukos Pharma zahájil průmyslovou výrobu přípravků systémové enzymoterapie a v roce 1966 na  trh uvedl zatím nejznámější vícesložkový enzym Wobenzym a Phlogenzym. Tyto přípravky jsou založeny na dlouhodobém podávání poměrně velkého denního množství tablet, aby byl při transportu v organizmu zajištěn dostatečný přísun léčivé látky.

Velice dobrých účinků systémové enzymoterapie je dosahováno u dětí a starších osob.